2011 - rok mediální

19.12.2011

2011 - rok mediálníPochybuju, že se to, co Libor Michalec loni touhle dobou odstartoval, ještě někdy příště zopakuje. Celostátní denníky i televize, semtam rádio, internetové magazíny...

Libor se mezi svátky, že by přijel udělat krátkou reportáž o trávení zimy v jurtě. Prý o biostatku psal již na podzim, což si Lenka vybavovala matně, že u nás nějaký žurnalista byl, já vůbec. Tak tedy článek poslal mailem a jednalo se o tak hezký text, že jsem jej vyvěsil na web coby popis našich snah zde a Liborův příjezd odsouhlasil. Lenka ten den chyběla, takže nás na stránkách celostátní MD DNES, Karlovarské regionální mutace i i-dnesu byla akorát polovina. Zařazení článku o zimě v jurtě mezi prezidenta Obamu a Václava profesora bylo důstojné a diskusní příspěvky pod článkem hutné. Michalcovi se stali našimi přáteli, ke kterým chodíme hrát společenské hry a do sauny.
Druhý den se ozvala ČT24, že potřebují natočit oslavy Silvestra z nějakých zajímavých prostředí a jurta je zaujala. To už zde byla Lenka, takže up-grade.
Známí se nás ptali, čím jsme si zájem médií zasloužili, co jsme pro to vyvíjeli za úsilí. První odpověď bez důkladného rozmyslu zněla, že nic. Druhá promyšlenější již byla postavena na uvědomění, že kdejakému donátorovi, úřadu nebo fondu slibujeme ve svých projektových žádostech o podporu nějakou publicitu. Takže vlastně něco děláme a sice plníme vlastní závazky.
Někdy zjara zavolal chlápek, že je z regionálních denníků a o bydlení v jurtě by rád něco napsal. "Tam patří i Karlovarský deník, by se mohlo hodit", řekli jsme si a souhlasili, nechť přijede. Přijeli dva, jeden se ptal, druhý fotil. Pak odjeli, nechali nám v ruce vizitku, v jejímž zápatí se skvělo logo Magazínu Šíp. Také to v něm vyšlo a nám došlo, že bychom si měli nastavit hranice. Týden nato volal pán z Aha!, že má zájem u nás splnit nějaký pracovní úkol. Odmítl jsem, že do bulváru nechceme. "Počkejte, počkejte, vždyť jsem o vás četl v Šípu..." Soused se mi svěřil, že o nás zdaleka nejvíc věcí ví z televize. Objevit se o nás reportáž na listech nízké gramáže i informační hodnoty, může totéž říct takřka kdokoli z té naší valečské vesničky.
Česká televize se svou rubrikou Ekonomika+ představila WWOOF jako útočiště pro takřka vyhořelé vysoko postavené managery. Také jsme se mihli, obligátně s Bačou a Timem.
Zřejmě jsme se dostali do novinářského rejstříku témat, bezpochyby pod klíčovým slovem "alternativní bydlení", poněvadž jsme se objevili v televizním magazínem Víkend na Nově. Zde jsme hodně zvažovali, zda se vydáme všanc této komerční stanici, však nás svou neblahou pověstí dob Železného spíše odrazovala. Nakonec jsme byli spíše spokojení, vedle domu, kde alarm dá vědět o všem, co se hýbe bez signálu dálkového ovládání, a modulově sestaveného obydlí ta naše jurta celkem obstála.
Ohlasy známých jsou obvykle příznivé, minimálně dají vědět, že nás videli a mě pokaždé překvapí, kolik známých na tu televizi kouká. Zřejmě se na ni dívají i dívky reportérky z Marianne Bydlení. Přijely tři: textařka, fotografka a produkční. Na čtřech stranách křídového papíru jsme vyšli ještě jednou a sice v takřka reklamním/inzertním magazínu STYLE (cca 10Mb!!!). Růžová obálka s blondýnou... kdo by čekal, že uvnitř najde popis idylky někde v jurtě na plácku za vesnicí. Text jsme si velmi pochvalovali, takže nás zas tolik nenamíchlo, že jsme jej nedostali v předstihu k autorizaci, jak bylo slibováno.
Ještě ten rozhlas, vlastně. Program Mládež v Akci, Sociální zemědělství pod projektem M.A.I.E. a Visegrad koncert během WWOOF meetingu... na vlnách Českého rozhlasu Karlovy Vary a Rádia Gama z Mostu.
Že se Respekt ozve, nám přišlo nějak jasné. Čekali jsme na to sice skoro dva roky, ale po popsaném mediálním zájmu jsme již trochu otupěli. Když Hana Čápová konečně zavolala, žádná extra obří euforie nezavládla. "Tak jo, přijeďte, jestli si myslíte, že ještě někoho zajímáme jako raritu." Nepomohlo to, přijeli, prý se jejich čtenářská cílovka odlišuje od ostatních. Byli tři a zažili jsme príma část odpoledne, kdy venku bylo nevlídno, chladno a sychravo, uvnitř sucho, teplo a příznivě. "Tak o vás konečně píše ten správný magazín", odtušil brácha. "Čekali jste, že o vás bude psát v kontextu bezdomovců a otužilců?" Jízlivě se optala švagrová...
Tak vidíš. Libore, co jsi spustil.
Novináři, co se tu ukázali, byli kompletně všichni velmi příjemní lidé a nechápeme, jak na ně někdo může nadávat. Možná proto, že o nás psali a točili hezky. To si pak člověk nestěžuje.

Ještě jsem sem zapomněl napsat, že Libor za ten první článek o tom, jak žijeme v jurtě, vyhrál mezinárodní cenu pro regionální novináře PL-CZ Local Press Awards. Pane jo, Libore, gratulujeme Tobě i nám.

Autor: Vojtěch Veselý   |   Sekce: V MÉDIÍCH   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

biostatek - Zámecká 20, 364 55 Valeč - vojtech@biostatek.cz