konečně konečně první letošní bahnění bahnic

15.2.2010

Proč bahnění, když je kolem tolik sněhu? Protože jehněčí porod s bahnem nemá nic společného.

Nejen znalý křesťan by mohl vědět, co to v překladu znamená Agnus Dei. Vitex agnus castus je také latinsky a do botanické češtiny se překládá jako drmek obecný, do češtiny lidové jako mnišský pepř, slovensky Vitex jahňací. Slovenština se víc blíží původnímu latiskému významu, poněvadž Agnus je jehně.

Čím víc jehňat ovce přivedla na svět, tím je větší bahnicí. Stará zasloužilá ovce však není od bahna ani o trochu víc, než čerstvá rodička, jelikož, jak jsme uvedli v anotaci, bahno má s bahnicí tolik společného jako třeba páv a epavit. To hlásky "h" a "g" mají k sobě o poznání blíž, na konto svého indoevropského základu jsou v podstatě zaměnitelné, podobně "b" a "v" (popř. "t" a "c" - benátky = venécia). Když pak "bahnění" překřtíme na "bagnení", už nám pravý kořen slova vylézá a "obahnit se" lze pak přeložit jako "ojehnit se" a bahnice je máma obklopená jehňaty.

Nám se takto přes víkend obahnila bahnice Pejza. Takže má malou jehničku Pejzinku a beránka Kryšpína, který má naším přičiněním náběh na skopečka. Další bahnice mají vemena naběhlá tak, že z nich jegňata začnou padat jedno podruhé conevidět. Čekáme hukot, těšíme se.

Také by "bahno" mohlo být dvozeno od jehňat... Nevíte? A sv. Anežka je taková naše česká světice Beranice.


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

biostatek - Zámecká 20, 364 55 Valeč - vojtech@biostatek.cz