všechny ovce najednou si prohlédly své zimní útočiště

17.9.2008

Před týdnem jsme napotřetí začali hloubit díry k usazení trámů do štěrkového lože a od té doby jsme urazili ohromný krok kupředu. Po šesti odpracovaných dnech máme hotové stěny celého zimoviště, z velkých děl chybí střešní krytina a podlaha kůlny. Dokonce i ovce se tam dnes přišly podívat a vypadaly spokojeně. Asi proto, že uvnitř našly šrot. Tak jsme kolem staveniště ze Zacharym uklidili poházené trámy a prkna a fošny a tak, aby se to holkám v okolí víc zamlouvalo. Pojďme se na to celé ale podívat hezky od začátku, abychom měli zítra na co, celou tu historii navázat.

Se snahou nezjednodušovat si práci, ale spíš zkulturnit dosud nehostinnou část sadu byl pro stavbu zimoviště určen zabodláčený kout. Chlapi s pražcema byli pořízeni na jaře, zde jsou proto, že zhruba doprostřed jejich obrázku bylo zimoviště projektantem situováno. Během Povaleče 2008 proběhl první pokus o vyhloubení děr.

 
Následně se s placem událo akorát to, že jej okupovaly ovce za ohradníkem, tím pádem při práci na ostro byl terén již o něco čistší.
Mlýnce je obsousední vesnice, ve které se rekonstruuje zámecký areál s tak vysokou snahou přiblížit stav původnímu, že byl zbourán nedobový kravín. Trámy jsem si po dohodě a s pomocí Tádžiků na dvakrát odvezl. Většinu cesty jsem se musel spokojit s pouze jedním nafouklým kolem, druhým jsem poskakoval po ráfku, což mělo za následek, že trámy se během cesty pomalu šinuly z plata dolu a dolu. Takže fůra práce navíc a ostuda po vesnici.
Podle projektu jsou trámy založené do štěrkového lože. Pro makadam jsem se stavil v Mokré, nechal naložit Mitsu tunou a rychle s nákladem pryč. Říkal jsem si, jak je to auto velké, ale v lomu si muselo připadat jako mravenec proti velrybě.
 
Minulý týden se na biostatku objevil WWOOFer Zachary až z Pennsylvánie. Jeho dobrovolně pracovní přístup se hodí nadmíru. Na snímku po prvním řádně odpracovaném dni spolu s další důležitou osobou: MgA. Vavřincem Veselým, z jehož ateliéru pochází předloha pro stavbu samotnou a bez které bychom se hádali, poněvadž co není na papíře by neplatilo. Celý uplynulý víkend zde svůj čas se svým ryze praktickým přístupem trávil Matěj Vančura, aby prokázal, že roubenky jsou jeho rio. Předal rozumy a mohutně přiložil ruku k dílu.
Bez těchto tří kluků bych se nehnul a ovce v zimě také ne. Všem třem patří nevyřknutelný dík.

A kde jsme teď? Ovce mají svůj prostor ohraničený a mohou si jej užívat klidně hned. Už se na něm moc měnit nebude. Kůlna potřebuje podlahu a bytelné dveře, dovnitř šoupnout třímetrákovou moštárnu. A celé zastřešit.
V úvahu dlouho přicházel vlnitý eternit pro svou láci, což ovšem není moc eko. Bio ano, proti tomu zákon o používání certifikátu nic nenamítá, ale přeci jenom... obvolal jsem pár vlastníků, kterým se rozpadají kravíny a prasečáky, zda by tam nebyla tato krytina k dispozici a často jsem se doslýchal, že škoda, že jsem se neozval dříve, právě něco ničili a museli za likvidaci nebezpečného odpadu zaplatit, takhle bych jim pomohl.
Takže vymýšlím něco přiléhavějšího étosu mého hospodaření. Asi dřevo a něčím to přetáhnout. Asi jo.


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

biostatek - Zámecká 20, 364 55 Valeč - vojtech@biostatek.cz